Řeknu vám, vážně netuším, co pana Johnsonova vedlo k najmutí té bandy zoufalců. Nejsem tu tedy od toho, abych pochyboval o slovech svého zaměstnavatele, ale tohle mě vážně dostalo. Prostě jednou ráno, středa to tuším byla, videocom hlásí hovor od pana Johnsonova. Připojím se a setkávám se s panem Johnsonovem v jeho virtuabaru. Vždycky se setkáváme pouze virtuálně, nikdy jsem ho ve skutečnosti neviděl, ale nevadí mi to, zaměstnavatel může být virtuální, hlavně že nubly jsou reálný. No a pak pan Johnsonov, virtuální gentleman v šedém obleku mi povídá, abych jel někam do zakopané Gorkovny a tam kontaktoval jeden team. Vysvětlí mi podrobnosti, já souhlasím, platba je obvyklá jako vždy. Jdu si koupit nový oblek, nechám se odvézt na soukromé letiště pana Johnsonova a odtamtud s pilotem letíme do Gorkovny. A tam to všechno začalo.

Gorkovna, povídám, takovou díru jste neviděli. Člověk ví, že né všude maj videocom, trideo a další vychytávky, ale tam jsou dřevěný baráky, lidi choděj oblečený snad v pytlech od sušenýho tatrgelu a vemte si to - třeba jsem tam neviděl ani jeden datajack!? Připadal jsem si tam jak v nějaký retrosektě. A pak jsem se setkal s těmi, za kterými mě pan Johnsonov poslal. Typická sebranka zoufalců, ochotná udělat pro pár nublů cokoliv, ale tvářící se, že to tak není. Haha. Čuměli na mě, jako kdyby nikdy neviděli černocha v colordresu. A dokonce hráli to, že o nabídce "přemýšlí a zvažují ji" ... no ale na stranu druhou jim musím přiznat, že oproti těm rezidentním šlusákům v Gorkovně měli aspoň trochu úroveň. Když jsem jejich šéfíkovi vysvětloval, že má jet do té pouště a tam převzít velení nad tou akcí, moc tomu nevěřil. Asi tak jako já, ale tak zněl pokyn a tak jsem ho předal. No a tak se partička nechala naverbovat. Dal jsem jim redfoun a popřál hodně štěstí. Parta naskákala do asi deset let starýho jeepu a odjeli.

10.00 - Jsme připraveni. Biolab je na místě a mých šest doktorů je připraveno provést na doktoru Yamakokovi jakoukoliv operaci, abychom ho zbavili návykových látek v jeho těle, které Neuro-Tech používá k zajištění "poslušnosti" svých zaměstnanců. Jsme připraveni a čekáme. Hrajeme Mahjjong.

16:05 - Dorazil nový velitel této operace se svým teamem. Působí trochu zmateně, ale o to více rozhodně. Paní Irenne ho nemůže vystát, ale drží jazyk za zuby, je to přeci profesionálka a stejně jako všichni ostatní, dobře zaplacená.

21:00 - Nervozita stoupá, doktor Yamakoko měl dorazit již před hodinou. Hrajem Mahjjong.

22:30 - Přilétá, jdeme na akci.

23:50 - Mioing a Lu Pao jsou mrví. Všechno bylo jinak než jsme čekali, místo doktora Yamakoka přilétla nějaká malá dívka. Pan Norton však rozhodl, že akce bude stejně pokračovat. Pak se ale pan Greg je pokusil zastavit. Nevím o co šlo, ale střílelo se, a paní Li málem zbořila celou budovu, když se ho snažila zneškodnit. Zneškodnila. Teď odjeli i s dívkou, tedy odletěli v Nighthawku a zůstali jsme tu sami. S panem Snipem. Sedíme venku, budova hrozí zhroucením. Ošetřili jsme poraněné kolegy a nyní se pan Snip snaží výtahem vyvézt dopravní kamion. Chung odletěl s nimi, doufám že bude v pořádku. Jen nevím jak to vše vysvětlím Sense Logicku. Slyším nějaký svístot, jakoby sem něco ...

Všechno se posralo. Já to věděl, že se to posere. Ježiši. Sedim si takhle doma, smažim Kčko a DOOMa, piju k tomu drink a když tu náhle zvonek. Kdo to votravuje takhle v noci? No du otevřít, otevřu dveře a čumim. Čumim na negra s kloboukem a hůlčičkou, jak stojí před mýma dveřma, smrdí doutníkem a povídá: "Pan Lem?" Kejvám hlavou a on pokračuje že až se ozvou, tak je varuj a řekni jim ať jdou sem a dává mi nějakej papírek. Huh. To jsem tak sjetej? Čumim dál, ten černej pokyne buřinkou a jde pryč. He, co to bylo? Kdo se ozve? Přece nemůže vědět o té akci, která má teď právě probíhat? No mám takovej divnej pocit v žaludku, ale neřeším to, jdu dostřílet level. Tu náhle spojení z metrixu. Z Nighthawku, volá vyděšená pingpong a říká že Yamakoko nepřilít. A kurva povídám, říkám jim teda, zabalte to lidi, jdou po vás, jdi tam a tam a řikám jí ňáký čísla z toho papírku. Spojení se přerušuje a mě sundali mezitím v doomovi. Co se teda stalo? Dávám si další drink a šlehám si Kčko. A pouštím si trideo.

A zase čumim - ve zprávách je prohlášení Neuro-Techu, že vážený a známý doktor Yamakoko náhle zemřel v jejich laboratořích na nějaký virus. Další drink a čumim dál. Dvacet minut na to tuto zprávu sami dementujou a přiznávají, že se doktor oběsil. Oběsil??!! A další zpráva - v poušti Kamenaja krátce před půlnocí zaznamenali seizmologové výbuch, pravděpodobně malé atomové bomby. Atomovka, to fakt má asi vláda radost. Televize tam posílá chemiky a zpravodaje. Sedim a nechápu. Jdu si šlehnout třetí číslo, nebo čtvrtý? Za dvanáct minut je další zpravodajství. Chemici z TV tam fakt dorazili dřív než vláda, a hlásej, že prej radiace žádná. Žádné chemikálie. Takže vlastně nic. Jen je tam asi jeden hektar totálně rovný, spálený země. Takže žádná atomovka, ale nikdo neví, co to mohlo udělat. Se vsadím, že nějaká vychytaná zbraň Logicku. Nebo Neuráků. No fakt si říkám - akce v háji, Yamakoko mrtvej, Neuro-Tech a Sense Logick naštvaný, to mě Johnsonov zabije. Chce se mi blejt. A v tu chvíli volá Johnsonov. Ježiš. Připojuju se a řikám si, ještě že jsem nakouřenej, jinak bych to asi nevydržel. Jak mě asi zabije? Sundaj mě jeho gorily, zatímco budu připojenej?

A jsem v tom jeho virtuabáru. Usmívá se a prý ať na tuto akci zapomenu. Nevěřil bych tomu, pan Johnsonov že se nezlobí z neúspěchu? Fakt tomu nerozumím. Ale je to von, v šedém obleku, usmívá se, zaplatí mi prý extrabonus jako za úspěšnou akci. Jen zdůrazňuje, ať se s nikým už o tom nebavím, protože teď po nich prý půjdou obě korporace. No to si partička užije. Nebo spíš neužije, nemají šanci.

Tak koktavě děkuju a odpojuju se. Bylo to skutečný? Ježiš, sem se při tom připojení poblil. Do decku. Sakra zase do decku, nesnášim dloubat mrkev z klávesnice. Nevím co je teda teď skutečný a co teda ne. Dokonce se mi zdálo, že s panem Johnsonovem seděl v jeho virtuabaru takovej negr. Takovej specielní retronegr. Takovej ten, co před chvilkou stál u mě před dveřma a dával mi ten papírek. Ten papírek. Kde je vlastně ten papírek? Dyť jsem ho měl teď v ruce!? Kurva, kurva, to mám z toho chlastu míchanym s Kčkem. Sakra, tak co se mi zdálo a co ne? Kurva, kurva, připojuju se k účtu a prašulky tam jsou, tak aspoň tohle. No tak co teď, kašlu na to, jdu spát. Spát...

[x-12] - Přistála jsem, pokračuji dle nařízeného azimutu.

[x-00] - Ano, pokračuj, stíhače hlásily že se katapultovali na souřadnicích E:16:20, subsektor 2C.

[x-12] - Mám je na radaru, nepohybují se.

[x-00] - Dobře x-12, eliminuj cíl. Prioritou je eliminace cíle, ne doprovodu.

[x-12] - Rozumím. 200 metrů k cíli, vypínám relaci.

[x-12] - X-12 veliteli, cíl zmizel. Opakuji, cíl zmizel z radaru. Oblast prohledána, cíl nenalezen.

[x-00] - Nerozumím x-12, kam zmizel?

[x-12] - Nevím, zmizeli. Pošlete zálohy.

[x-12] - Jsem sama. Zálohy mrtvé. Napadli nás psi. Modifikovaní. Není modifikace zvířat přísně zakázána? Psi zabili x-13, x-14, x-15 a x-16. Jsem raněna, pokračuji ale v akci.

[x-00] - X-12 zůstaň na místě, připravujeme další výsadek, počkej na podporu!

[x-12] - Ne veliteli, jsou teď zalezlí všichni v tom srubu, napadnu je, nemají šanci.

[x-00] - Ne x-12, nařizuji ti počkej na podporu. Nevíš, co v tom srubu je, modifikovaní psi nebývají jen tak na lesních samotkách.

[x-12] - Psy jsme porazili, jdu dovnitř. Konec relace.

[x-00] - Ne x-12, počkej ...

[x-00] - X-12, haló!? Ozvi se! ...

"Hele Hlavo, už jedou, už jedou!"

"Jo vidím je, připravte se, doufám že maj u sebe prachy na poplatek za průjezd, haha."

"No nevím, vypadaj drsně, maj prej na káře ňáký dělo."

"Neboj se srágoro, nezapomeň - nás mnogo."

..

..

..

"Cože? Utíkejte, jsou tu Šedí, utíkejte!"

"Jó, jasně, rozumím pane, da, da, když projede auto, v něm čtyři a víc lidí, malá holka, pustit, nekontrolovat, nahlásit. Da, rozumím."

"Sakra, sakra, sakra, nikdo neříkal, že budou mít s sebou autokanón! Dělej sundej je, než sundaj nás!"

"No se Ti to řekne, sundej je, když s tím tak cloumáš!"

"Cloumám? Jak cloumám? Dyť uhejbám tomu jejich dělu ty kreténe, střílej!"

"Do hajzlu, zase vedle, serem na to, mizíme odsud!"

"Hovno ty slepoune, sundej je, za ty prachy to stojí! Dělej, připrav se, teď poletím rovně a ty je sundáš!"

"Jojo, tak drž to rovně a né, že s tím cukneš až vystřelej, stejně Tě netrefí, drž to, rovně, rovně!"

"Tak děléééj střílej užžž!! Nebo nás ... křusmlask ... aurghhhblaghbuuuua ..."

"Kurva, Koljo, mami, nééééé!!!!!"

"Řikám Ti doktore, ta partička tam přišla právě včas!"

"Da, da, starej, ale teď se nehejbej, řekneš mi to až v nemocnici."

"Ale střelili mě do kolena, né do huby, tak můžu mluvit a povidam ti, ta sračka Vlad byl zalezlej pod stolem a skučel tam jak pes!"

"No víš, starej, von každej jako není úplně klidnej, když mu do ksichtu míří osmatřicítka a za ní nějakej vožralej šlusák."

"Blabla doktore, můj vnuk není každej! Můj vnuk je měl všechny vykopat ven! A nebyli to vožralí šlusáci, byli to kluci vod Ivanova, jednoho z nich jsem s nim už jednou viděl. Jaúú, řiď s ohledem na zraněnýho doktore!"

"Sakra, zase červená. Hele, jestli jste Ivanovovi pozabíjeli tři kluky, to zase budu mít pár dní spoustu práce."

"Ále doktoré, nestěžuj si, víš že Ti nezůstávám nic dlužnej! A vůbec, zabili jsme jen dva."

"Dva? Starej, co se stalo? Tobě utek někdo, kdo na Tebe vytáhnul kvér??"

"Ano, můžete panu Vrenovi věřit. Říká pravdu a o slečnu Aiku se skutečně postará."

"Kdo jsi?"

"Hmmm ... říkají mi Damballah."