Povolání
Při sestavování družiny by se měli hráči předem dohodnout, jakou postavu si
kdo vybere. V družině by neměl chybět silný válečník nebo hraničář a družina
bez zloděje si s řadou překážek neporadí, zato dva nebo tři zloději nebo
kouzelníci by se při hře mohli nudit.
Válečník je silný a houževnatý. Vládne mnoha druhy zbraní a umí se v jejich
používání zdokonalovat. V boji má větší šanci, že zasáhne. A vzhledem k tomu,
že bitvy a souboje jsou v Dračím doupěti běžné, je pro každou družinu
nezbytné, aby ve svém středu měla jednoho nebo více válečníků. Postavy jiných
povolání sice také mohou bojovat, ale mohou být svázány rozličnými omezeními.
Válečníci jsou jediní, kteří boj skutečně studují a mají v něm některé výhody,
které žádné jiné povolání nemá.
Válečníci jsou nepostradatelní všude tam, kde je zapotřebí hrubá síla.
A takových situací není v Dračím doupěti málo - někdy je třeba vyrazit
vzpříčené dveře, jindy odvalit z cesty veliký kámen. Kromě toho je válečník
jedinou postavou, která může být povýšena do šlechtického stavu, ale to už
se týká prošedivělých, zkušených veteránů.
Žádná družina si nemůže dovolit jít do jeskyně bez válečníka. V družině je
místo válečníka vpředu a na krajích - všude tam, kde je možné očekávat útok.
Hraničář je silný a moudrý. Zná přírodu a tvory, kteří jí obývají, a umí svých
znalostí využívat. V boji má určitá omezení, ale stále může být platným
bojovníkem po boku válečníka. Kromě toho je vhodný jako silná zadní stráž
v družinách, které nemají dost válečníků (a takových družin bude většina).
Hraničáři zpravidla žijí v hlubokých hvozdech, kde sami, jen se svými psy,
střeží stezky a pomáhají těm, kdo pomoc potřebují. Proto jsou takřka všude
vítanými hosty. Dlouholetým stykem s přírodou a přírodní magií se u nich
vyvíjí i jisté nadpřirozené schopnosti, které jim pomáhají při jejich
nebezpečném a osamoceném životě - alespoň tak se to mezi lidmi povídá.
Hraničáři se dají přemluvit, aby se připojili k družině. Jsou vynikající lovci
a stopaři, a proto jsou neocenitelní při dobrodružstvích ve volné přírodě.
Ale jejich mimořádné schopnosti jsou užitečné i jinde, například v podzemí.
V boji i mimo něj je hraničář hodnotným členem každé družiny.
Alchymista je šikovný a leccos vydrží. Zabývá se výrobou lektvarů a různých
kouzelných předmětů. V boji většinou nepomáhá přímo, ale prostřednictvím svého
umění. Alchymisté se liší od kouzelníků svým přístupem k magii. Zatímco
kouzelníci rozvíjejí svou inteligenci a z ní těží magenergii, alchymisté ji
získávají z různých předmětů a záleží jen na jejich obratnosti, zda a kolik
magenergie se jim z nich podaří vytěžit. Díky tomu jsou alchymisté bližší
obyčejným lidem než kouzelníci a nevzbuzují u nich strach.
Svým způsobem mají alchymisté mnohem důvěrnější vztah k magenergii než jiná
povolání nadaná schopností kouzlit.
Alchymistovy kouzelné předměty mohou být užitečné v mnoha různých situacích.
Jejich účinky se často liší od účinků kouzelníkových kouzel a žádná družina
neprodělá, když bude mít alchymistu ve svém středu.
Kouzelník je chytrý a umí ovlivňovat druhé. Studuje kouzla, která mu slouží
k mnoha různým účelům. Není příliš silný v boji, ale vynahrazuje si to svými
zvláštními schopnostmi. Kouzelníci byli vždy terčem nejrůznějších dohadů
a nikdo vlastně neví, co všechno mohou dokázat. Lidé se k nim chovají uctivě,
ale podezřívavě a se strachem. Kouzelníci sami dávají přednost samotě,
ve které studují svá kouzla, a stýkají se jenom se svým učitelem.
Kouzla jsou přirozenou součástí světa Dračího doupěte. Jsou předměty, které
jsou bezcenné pro někoho, kdo se v kouzlech nevyzná, a které se mohou stát
strašnou zbraní v rukou mága. Řadu situací je mnohem lehčí vyřešit pomocí
kouzla než obvyklým způsobem. Nejde to však vždy a zvláště zpočátku jsou
kouzla spíše vzácná.
Pro své mimořádné schopnosti je kouzelník vyhledávaným členem každé družiny.
Je pravda, že většinu času zůstávají tyto schopnosti nevyužity, ale okamžik,
kdy je použije, může znamenat rozhodující zvrat v celém dobrodružství.
Zloděj je mrštný a umí se vloudit do přízně jiných lidí. V boji zpravidla
nestojí v první řadě, ale dokáže i tvrdě zasáhnout. Zloději jsou odborníky
na nebezpečné situace, které vyžadují vtip a obratnost místo hrubé síly.
Zloději studují své řemeslo v obávaném zlodějském cechu a prostí lidé si
vyprávějí bájné zkazky o jejich umění. O zlodějích, kteří sami pronikli
do přísně střežených pevností nebo zakletých hrobek a ukradli královské
poklady, o zlodějích, kteří unikli z okovů v podzemním žaláři, který hlídali
ti nejlepší z královské gardy.
Zloději z pochopitelných důvodů jen neradi odhalují svojí profesi. Dokáží být
velice zábavní společníci a snadno si získají přízeň jiných lidí. Získaných
informací využijí ke svému prospěchu nebo ku prospěchu družiny.
Díky svým pozoruhodným schopnostem, které nemá žádné jiné povolání, je zloděj
žádaným členem v každé družině. Postavám, se kterými půjde, ušetří mnoho
životů.